Černá Svatozář

Ty spatřils hořící černou svatozář
Toho, jež káže nám, že život je přeludem
Kynul Ti - za mnou pojď - ty skryl jsi svoji tvář
Marně jsi vážil pout za jeho pohledem
Až brány sedmi pekel budou dokořán
Pozdě je přemýšlet, co měl jsi dělat dřív
Varuj se úmyslu vstoupit nepozván
Tvou duši pohltí jen ledový masív

Úlomky těžkých kovů se řítí temnotou
Dvě oči září v dáli s klidem lhostejným
Žádný tvor nepronikne jeho samotu
Není-li Zlo živlem převládajícím
Bolesti existence rázem pochopíš
Bez formy Zlo, čisté v každém z nás
V tu chvíli ucítíš dech ďábla mnohem blíž
A žádné otázky už nebudeš si klást