Lenka

Já budu tím kdo se v posledních řadách brání
Hromadným shromážděním
Podrážděný vším tím hemžením

Uražen přesto toužím být uviděný
A tak svlékám duši aspoň do půl těla
Taky by jsi měla

Jsem napůl pozér a všechno se mi dvojí
Stojím tu bez účasti - a všechny svý části
Drolím do slov chycen v pasti

Já dobře vím že v sobě nic nezměním
Mezi námi stěna tenká
Nadechni se už jsi velká

Lenka Favrilo Princip mýho intimního světa
Stačí jedna věta a přístav potopen

Lenka osobní likvidační četa
Půlnoční stilueta tak nejistá
Stává pod oknem když prší

A mělodie hrací skřínky schová vzpomínky
Jež dobarvíme časem
Co my dva zmůžem bez maminky dvě snivé děti
S rozechvělým hlasem

Lenka náplast na bolení hlavy
Noční osvětlení Prahy vše skutečné
Jak říká stejně není věčné

A když jí víno zbarví tváře
Říká ano bez faráře když kusem celofánu
Zdobí k ránu svatobránu

Svírá mý svědomí jak zbraně
Když moje třesoucí se dlaně jí bloudí tělem
K místům určení

Ne není

Ne není jiné vysvětlení
Po ranním tlení noční korespondence Lence
Jen se koukni svět se mění ale my dva
Jsme dotek bez chvění tím končí píseň