Nina

Dnes v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno
Já vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout
Jak při každém slově přivíráš víčka
Prosím vyslyš moji zpověď, už jsme starý na psaníčka

Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu
Já vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku
Chci ti všechno říct a pak se někam schovat
Třeba pochopíš, jak je těžké nemilovat

Zase zrychlil se mi dech, jak maratónským běžcům
Co je to za příběh, bez lásky, bez milenců
Nemáš slov, patrně všechna patří jiným
Prosím proměň mě s nimi, ve sny, v gesta i činy

A já tu zůstanu, ztracené malířské plátno
Třeba se vrátíš a já zas nechám se napnout
Prosím maluj mě, tvoř, k obrazu svému
Nech mě shořet, už nikdy o nás nemluv

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Jsi ten, kdo vchází nepozván
Jsi zvuk když padnou minarety, slzy múz

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Ačkoli nechci, jsi ve mně uschován
Jsi zvuk když padnou minarety, slzy múz

Až splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe
Budu vším tím, co lidi k propasti svede
Budu Krysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši
Pak ptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit

Že se nebe nakloní a zapře se světem
Tvé černé svědomí poprvé promluví k obětem
Nerovných bojů tvé sebestředné války
Srdečních nepokojů, cos pozoroval z dálky

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Ačkoli nechci, jsi ve mně uschován
Jsi zvuk, když padnou minarety, slzy múz

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Jsi ten, kdo vchází nepozván
Jsi zvuk, když padnou minarety, slzy múz

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Ačkoli nechci, jsi ve mě uschován
Jsi zvuk, když padnou minarety, slzy múz

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran
Jsi ten, kdo vchází nepozván
Jsi zvuk, když padnou minarety, slzy múz