Sentiment na tři body
Sentiment na tři body
Zdalipak oči básníka
Jež slovy dotýká se hvězd
Vnímají tytéž barvy nad střechami měst
Zdalipak srdcem proutníka
Tedy jestli nějaké má
Zdalipak jím tatáž krev jako v mém obíhá
Ptám se i tebe Bože
Jestli vlastně někde jseš
A jestli jo - koukáš z
Lóže anebo z prašných cest?
Zdalipak se ptákům v nebi taky zdají sny
Když s anděly dolu hledí a počítají naše dny
A komu patří všechna láska a komu příkoří
Proč jednomu oheň praská a druhému nehoří
Otázky se časem množí
Já pořád žiju to je boží
Dokud je na co se ptát, nemusím se smrti bát
Ta přijde až poleví nadšení z toho
Že jsme tady na zemi
Proč si města ukusují z polí
A mizí kouzla starých míst
Proč je pán kdo sám se zvolí a
Tím spíš je si sebou jist
Kolikrát je člověk na světě
Než se naučí mít rád
A proč je podzim zrovna po létě
Jinak nic nemá pevnej řád
Proč máš oči v barvě topasu a srdce z kamene
Proč on Tě smí držet u pasu
A mě pořád říkáš ne
Dokud je na co se ptát, nemusím se smrti bát
Ta přijde až poleví nadšení z toho
Že jsme k sobě stvoření
Dokud je na co se ptát, nemusím se smrti bát
Ta přijde až poleví nadšení z toho
Že jsme tady na zemi