VeSmíru
Tomas Klus
Do řádků tvých řas
Ti pozpátku napíšu ze snů vzkaz
Do všech tvých částí, do peřin
Pak vesmír vejde ve smír
A my vystoupáme výš nad střechy paneláků
A až budem k sobě blíže z vlčích máků
Ti složím tóny v hlas a do odkrytých písmen
Můžem pomalu se vkrást
Nejistým krokem nad propast
Pod kůží do tepen
Se vpíjím a tuším, že musím ven
Skrz hloubku ran pak vyprchám
Tvůj vesmír vejde ve smír
A my vystoupáme výš
A my vystoupáme výš
Jsi bezbřehá řeka
V tvých peřejích tonu bez dechu
A tam kde do moře vtékáš nás necháš utonout
Jak dva vojáčky z cínu v útrobách veleryb
Hledíme na hladinu a ještě na vteřinu
Vystoupáme výš
Ve smíru teď unikám
Na půl cesty k tobě křičím do ticha