Domanín

Překrásný jest Domanín, lázeňské to město
pod živůtkem místních děv kyne hebké těsto.
Nejen proto zvědavost divně se mnou cloumá
proč domorodec každičký vrávoravě bloumá?
Posléze má představivost dosáhla své meze
je třeba se podívati, kam ta banda leze
jaký kus to dávají dnes večer na sále
tiše beru za kliku a už stojím v lokále.
Je zde pěkná partička, oko se jim leskne
když pravidelně kartička o umakart pleskne.
Karbaníci nešetří souseda ni sebe
co naděláš, když tam venku tak příšerně zebe.
Černý žlábek pekelný v asfaltové sloji
co chvíli tam některý alkoholik stojí
figuru svou nahrbí, jak by cvičil jógu
v kanále hned zažbluňká jeho deset grogů.
Překrásný jest Domanín, i v tom nočním čase
čtyři z pěti štamgastů ječí jako prase.
Vesele si zpívají s energií divou,
ohavnostmi zpestřují stezku svojí křivou.
Opisují osmičky v bažinaté návsi
když vylezou, žabince mají plné kapsy.
Buďte rády, paňmámy, že ti chlapi smrdí
voňaví a střízliví jen od kurev se chodí!